Dne 25. 9. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „Zákon“). Jeho zcela zásadním bodem je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (čl. I odst. 1 Zákona). Toto zrušení daně je dle čl. IX Zákona účinné dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, tedy dnem 26. 9. 2020. Nabytí nemovitých věcí tedy již této dani (ve výši 4 %) do budoucna podléhat nebude. Naopak každoročně placená daň z nemovitosti zrušená nebyla, a tuto daň tak bude třeba hradit i do budoucna (jedná se však o neporovnatelně nižší sazbu daně, např. u bytů v řádech stokorun až jednotek tisíc).
Zpětná účinnost zrušení
Velmi důležitým ustanovením je čl. II odst. 2 Zákona, podle kterého zaniká dnem účinnosti Zákona daňová povinnost k dani z nabytí i pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplyne (spíše tedy uplynula) od 31. března 2020 dále. To v praxi znamená, že pokud byl v katastru nemovitostí proveden vklad k nabyté nemovitosti od 1. 12. 2019 dále, daňová povinnost zaniká. V těchto případech přitom byla v minulosti tzv. liberačními balíčky v souvislosti s pandemií COVID-19 prominuta sankce za pozdní podání daňového přiznání, přičemž dle mých zkušeností většina nabyvatelů reagovala tak, že daňové přiznání nepodala a daň nehradila. Pokud však daň kdokoliv za toto období uhradil, má právo žádat její vrácení.
Zachování možnosti odpočtu úroků
Původní návrh Zákona kalkuloval se zrušením možnosti každoročního snížení základu daně z příjmů o částku, kterou nabyvatel zaplatil na úrocích z úvěru na bydlení – viz čl. III odst. 8 původního návrhu zákona dostupného zde. Toto opatření by přitom do značné míry čistý ekonomický přínos zrušení daně z nabytí pro některé nabyvatele relativizovalo. K tomu však nakonec nebylo přistoupeno, došlo pouze k dílčím změnám tohoto mechanismu, např. ke snížení úhrnu úroků za rok, o které takto lze základ daně z příjmů snížit. Tato úhrnná roční částka se snížila z částky 300 000,- Kč na 150 000,- Kč – viz čl. II odst. 9 Zákona.
Tato změna dle mých zkušeností dopadne jen na malou část nemovitostí. Zejména nabyvatelé dražších nemovitostí by s tím však měli kalkulovat a případný nákup připravovat v předstihu před 1. lednem 2021. U úvěrů obstaraných před tímto datem se totiž použije ohledně maximálního ročního souhrnu úroků dosavadní částka 300 000,- Kč (čl. IV odst. 3 Zákona), a to i po tzv. refinancování (čl. IV odst. 4 Zákona).
Zrušení daně z nabytí považuji jednoznačně za krok správným směrem, neboť tato daň se dlouhodobě jevila v řadě aspektů jako nelogická. Za racionální považuji i související změny.
Mgr. Lukáš Dušek, advokát