Daň z nabytí nemovitých věcí se neruší, došlo však k osvobození u nových jednotek v rodinných domech

Parlament se v nedávné době věnoval problematice daně z nabytí nemovitých věcí. Předně se zákonodárce, byť s poměrně dlouhým odstupem, rozhodl vypořádat se s problematikou neosvobození nabytí nových jednotek v rodinných domech. O dané problematice jsem v minulosti psal tento článek. Pro připomenutí lze shrnout, že zatímco nabytí nových jednotek v bytových (tedy větších) domech bylo od daně osvobozeno, nabytí jednotek v rodinných domech (domech o maximálně třech bytech) dle textace předpisu osvobozeno nebylo. Tento rozdíl ve zdanění se jevil být nedůvodným. Zákonem č. 264/2019 Sb. účinným od 1. 11. 2019 bylo příslušné ustanovení novelizováno a tento rozdíl tak byl narovnán. Do budoucna bude tak (za dalších podmínek) osvobozeno i první úplatné nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v rodinném domě  – viz § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.

Jednou z alternativních podob novelizačního zákona bylo i úplné zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Na to však Poslanecká sněmovna nepřistoupila, a daň se tak prozatím bude hradit nadále.

Lze sice kvitovat osvobození nabytí nové jednotky v rodinném domě, zákonodárce se však nepochybně mohl s danou daní vypořádat komplexněji, pokud ji nechtěl zcela zrušit. Přinejmenším některé aspekty daně z nabytí se totiž jeví jako dosti nekoncepční. Lze např. připomenout, že od daně z nabytí nemovitých věcí není např. automaticky osvobozen případ, kdy nabyvatel nemovitou věc úplatně nabývá od svých nejbližších příbuzných. Zatímco nabytí darem je v takovém případě daňově osvobozeno, úplatné nabytí nikoliv. Dle mých zkušeností je to pro podstatnou část veřejnosti dosti překvapivé a obtížně pochopitelné. I transakce mezi nejbližšími příbuznými je tak třeba pečlivě nastavit z daňového hlediska. Vysoké daňové zatížení by se tak uplatnilo např. v případě úplatného převodu nemovité věci za symbolickou cenu; daň z nabytí totiž nečiní bez dalšího 4 % z dohodnuté kupní ceny, ale do výpočtu vstupuje i skutečná hodnota převáděné nemovité věci.  

Mgr. Lukáš Dušek, advokát